Republiková rada APZŠ přeje všem kolegům pedagogickým pracovníkům úspěšný start do nového školního roku s přáním mnoha úspěchů, příjemných zážitků a dobrých pocitů z pedagogických aktivit. Mnoho zdraví a dobré nálady a velkou dávku pedagogického optimismu!

 

Pedagogové sdružení v APZŠ sledují s obavami poslední vývoj v českém školství a obracejí se na vládu a parlament České republiky, MŠMT, pedagogické odborníky i rodiče s těmito požadavky:

1. Žádáme okamžité zastavení prací na jednotlivých, koncepčně nepropojených záměrech (zvl. testování žáků v 5. a 9. ročníku, standardy či obsahy vzdělávání).
2. Vyzýváme Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby splnilo svou zákonnou povinnost, vyplývající z § 3, odst. 1 školského zákona, a zpracovalo Národní program vzdělávání.
3. Požadujeme, aby návrh tohoto programu byl v souladu se školským zákonem předložen k projednání dotčeným odborníkům a následně po projednání vládou předložen Parlamentu ke schválení.
4. Požadujeme, aby se každý nově jmenovaný ministr školství řídil tímto Národním programem vzdělávání tak, aby ve školském rezortu nedocházelo k nesystémovým opatřením, která na sebe nenavazují.
5.  

 

V Praze dne 10. června 2011

 

 

                                                                                              Republiková rada APZŠ ČR

Republiková rada APZŠ vyslovuje nesouhlas s konstatováním NERVu v oblasti dosahování kvalifikačního studia pedagogických pracovníků pro základní školy, které je prezentováno v Závěrečné zprávě podskupin NERV pro konkurenceschopnost a podporu podnikání – verze k diskuzi na workshopu dne 28.2.2011.

Republiková rada APZŠ tyto úvahy považuje za nekoncepční a trvá na kvalifikovaném magisterském studijním programu pro učitele připravující se na výkon pedagogické profese v základních školách. V dlouhodobém záměru pregraduální přípravy je nutné posilovat pedagogicko – psychologickou přípravu učitelů a přípravu pro nástup do vlastního profesního stavu ve školách. Není proto možné jít cestou zkracování délky vysokoškolské přípravy.


V Praze dne 14. března 2011

Asociace pedagogů základního školství již na svém 10. sněmu v listopadu 2010 přítomnému ministru školství sdělila své výhrady k podle našeho názoru uspěchanému zavádění testování žáků v 5. a 9. ročníku.

Pedagogové sdružení v Asociaci neodmítají testování v uzlových bodech vzdělávací dráhy, ale uvědomují si, jak je důležité monitorovat pokrok žáků průběžně a právě proto vidí smysl této (jistě ne jediné formy) zpětné vazby především v její funkci diagnostické. Pro každého učitele je důležité vědět, na jaké úrovni je každý jeho žák, zda dosáhl požadavků stanovených standardy, kde jsou jeho případné slabiny a pak rozhodnout, jakou pomoc tento žák potřebuje.

K tomu je ovšem důležité (při státem řízeném vzdělávání) mít ony požadavky stanovené, např. formou standardů k očekávaným výstupům. Ovšem! Jsme si všichni jistí, že očekávané výstupy v RVP jsou v pořádku? Zda např. odpovídají tomu, s čím se naše děti setkávají v testech TIMMS nebo PISA (když už se Česká republika chce těchto testů účastnit)? Naše analýzy ukazují, že např. v matematice u žáků 4. tříd tomu tak není. Čeští žáci jsou zde testováni z něčeho, co se podle výstupů z RVP mají učit nejdříve až v 6. ročníku.

Právě proto APZŠ navrhla nejprve provést revizi RVP. Konkretizovat příliš obecné formulace, vymezit základní požadavky na faktografické znalosti, znáročnit požadavky tam, kde to uznáme za potřebné, zpřesnit období (např. stanovit výstupy za 1. období jako povinné) apod. Teprve po této revizi dává smysl formulovat výstupní standardy a na jejich základě připravit evaluační nástroje. A ty musí být odborně zpracované, důkladně vědecky ověřené, musí zaručovat objektivní vyhodnocení i závěr, musí být různorodé (vedle testových úloh také objektivizovaný samostatný písemný či ústní projev, objektivizovaná praktická zkouška a další).

Následně by měly být standardy i evaluační nástroje (tedy i testy) k dispozici učitelům pro jejich diagnostickou práci s žáky. Budou-li je učitelé moci používat průběžně, a tedy ve všech ročnících (a ve většině předmětů!), ne jen v 5. a 9. ročníku, povedou k okamžité podpoře těm, kteří to potřebují tak, aby pak výstupní test nebyl jen plochým konstatováním na konci určité etapy žákova vzdělávání, že se mu něco nepovedlo!

Z tohoto pohledu se nám postup MŠMT (jak jej formuluje i v Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávací soustavy) jeví jako nepřiměřeně rychlý nejen z hlediska zavádění ŠVP ve školách, ale především: jeden krok nenavazuje na druhý, nýbrž jsou kroky na sebe navazující dělány souběžně! Přestože rozumíme obavám p. ministra z předlouhého vývoje státních maturit, vidíme, že zde dochází k opačnému extrému: uspěchané zavedení testování se zvrhne v biflování na testy namísto kultivovaného vzdělanostního rozvoje našich dětí.

Asociace pedagogů také sleduje diskusi k eventuálnímu zveřejňování výsledků plošného testování. Se vzdělávacími výsledky konkrétní školy mají podle našeho názoru pracovat pouze pedagogicky fundovaní odborníci. Vždyť výsledky v testech jsou jen jedním z mnoha ukazatelů, které svědčí o kvalitní či nekvalitní práci školy. Zásadně proto odmítáme sestavování žebříčků škol dle výsledků testování. Ministerstvu pro monitorování kvality vzdělávací soustavy jistě postačuje znát výsledky celkové. Školy by pak měly být povinny své výsledky analyzovat a pracovat s nimi, a z této činnosti by se měly zodpovídat inspekci.


únor 2011

Republiková rada Asociace pedagogů základního školství ČR

Evaluace žáků v uzlových bodech procesu vzdělávání je jednou z významných podmínek rozvoje vzdělávací soustavy.

Z celé šíře této problematiky chceme zdůraznit především tyto dva aspekty:

Odbornost

Testovat lze pouze standardizované hodnoty, tzn. pracím na testování musí předcházet standardizace výstupů.

Srovnávání škol

Z hlediska srovnání s ostatními zeměmi Evropy je česká vzdělávací soustava velmi diverzifikovaná, to znamená, že školy pracují v rozmanitých podmínkách s žáky rozdílné úrovně. Upozorňujeme, že vzhledem k různým podmínkám škol a vstupní úrovni žáků nemohou být testové výsledky žáků školy ukazatelem kvality výchovně vzdělávacího procesu konkrétní školy.

Testování by mělo posílit roli škol a napomáhat zvyšování kvality vzdělávání, ne školám uškodit. Zásadně odmítáme vytváření žebříčku dle výsledku testů škol.

Vytvoření evaluačního standardů a z něj vycházejících evaluačních nástrojů je náročným vysoce odborným úkolem. Požadujeme po MŠMT ČR, aby pro něj vytvořilo materiální a personální podmínky a přiměřený čas. Školy standardy a evaluační nástroje pro svou kvalitní práci potřebují.

Na tomto procesu je APZŠ ČR ochotna se svými odbornými kapacitami podílet.


V Praze dne 25. 9. 2010

Na odborné konferenci, kterou MŠMT uspořádalo v pátek 15. října a kterou zahájilo diskusi ke standardům pro základní vzdělávání a k hodnocení výsledků vzdělávání, předložil ministr školství Mgr. Josef Dobeš svou představu o časovém postupu prací na systému srovnávacích zkoušek žáků 5. a 9. ročníku, ve které mimo jiné zmínil návrh na pilotní ověřování těchto zkoušek v červnu r. 2011.

Republiková rada APZŠ zásadně nesouhlasí s takto uspěchaným postupem.

Jednou z hlavních příčin, proč se zhoršují výsledky našich žáků i v mezinárodním srovnávání, je struktura vzdělávací soustavy, nikoli absence plošného testování. Odliv žáků na osmiletá gymnázia způsobuje nepřirozenou skladbu žáků 2. stupně českých škol, v jejímž důsledku dochází k zákonitému poklesu úrovně vzdělávacích výsledků. Na osmiletá gymnázia, ale i jiné střední školy s maturitou se z důvodu převisu nabídky studijních míst dostávají i žáci s průměrnými až podprůměrnými výsledky. Učitelé základních škol jsou následně obviňováni z nekvalitního vzdělávání žáků.