Vyjádření APZŠ ke standardům a testování v 5. a 9. třídách

přidáno: 7. 6. 2011 6:56, autor: Viktor Vojtko
Asociace pedagogů základního školství již na svém 10. sněmu v listopadu 2010 přítomnému ministru školství sdělila své výhrady k podle našeho názoru uspěchanému zavádění testování žáků v 5. a 9. ročníku.

Pedagogové sdružení v Asociaci neodmítají testování v uzlových bodech vzdělávací dráhy, ale uvědomují si, jak je důležité monitorovat pokrok žáků průběžně a právě proto vidí smysl této (jistě ne jediné formy) zpětné vazby především v její funkci diagnostické. Pro každého učitele je důležité vědět, na jaké úrovni je každý jeho žák, zda dosáhl požadavků stanovených standardy, kde jsou jeho případné slabiny a pak rozhodnout, jakou pomoc tento žák potřebuje.

K tomu je ovšem důležité (při státem řízeném vzdělávání) mít ony požadavky stanovené, např. formou standardů k očekávaným výstupům. Ovšem! Jsme si všichni jistí, že očekávané výstupy v RVP jsou v pořádku? Zda např. odpovídají tomu, s čím se naše děti setkávají v testech TIMMS nebo PISA (když už se Česká republika chce těchto testů účastnit)? Naše analýzy ukazují, že např. v matematice u žáků 4. tříd tomu tak není. Čeští žáci jsou zde testováni z něčeho, co se podle výstupů z RVP mají učit nejdříve až v 6. ročníku.

Právě proto APZŠ navrhla nejprve provést revizi RVP. Konkretizovat příliš obecné formulace, vymezit základní požadavky na faktografické znalosti, znáročnit požadavky tam, kde to uznáme za potřebné, zpřesnit období (např. stanovit výstupy za 1. období jako povinné) apod. Teprve po této revizi dává smysl formulovat výstupní standardy a na jejich základě připravit evaluační nástroje. A ty musí být odborně zpracované, důkladně vědecky ověřené, musí zaručovat objektivní vyhodnocení i závěr, musí být různorodé (vedle testových úloh také objektivizovaný samostatný písemný či ústní projev, objektivizovaná praktická zkouška a další).

Následně by měly být standardy i evaluační nástroje (tedy i testy) k dispozici učitelům pro jejich diagnostickou práci s žáky. Budou-li je učitelé moci používat průběžně, a tedy ve všech ročnících (a ve většině předmětů!), ne jen v 5. a 9. ročníku, povedou k okamžité podpoře těm, kteří to potřebují tak, aby pak výstupní test nebyl jen plochým konstatováním na konci určité etapy žákova vzdělávání, že se mu něco nepovedlo!

Z tohoto pohledu se nám postup MŠMT (jak jej formuluje i v Dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávací soustavy) jeví jako nepřiměřeně rychlý nejen z hlediska zavádění ŠVP ve školách, ale především: jeden krok nenavazuje na druhý, nýbrž jsou kroky na sebe navazující dělány souběžně! Přestože rozumíme obavám p. ministra z předlouhého vývoje státních maturit, vidíme, že zde dochází k opačnému extrému: uspěchané zavedení testování se zvrhne v biflování na testy namísto kultivovaného vzdělanostního rozvoje našich dětí.

Asociace pedagogů také sleduje diskusi k eventuálnímu zveřejňování výsledků plošného testování. Se vzdělávacími výsledky konkrétní školy mají podle našeho názoru pracovat pouze pedagogicky fundovaní odborníci. Vždyť výsledky v testech jsou jen jedním z mnoha ukazatelů, které svědčí o kvalitní či nekvalitní práci školy. Zásadně proto odmítáme sestavování žebříčků škol dle výsledků testování. Ministerstvu pro monitorování kvality vzdělávací soustavy jistě postačuje znát výsledky celkové. Školy by pak měly být povinny své výsledky analyzovat a pracovat s nimi, a z této činnosti by se měly zodpovídat inspekci.


únor 2011

Republiková rada Asociace pedagogů základního školství ČR
Comments