O nás‎ > ‎Sněmy‎ > ‎

Sněmy v historii APZŠ

X. sněm - 23. listopadu 2010

Usnesení:

1. Sněm schvaluje:

a. zprávu předsedy o činnosti APZŠ za uplynulé období

b. zprávu o hospodaření APZŠ za roky 2007 - 2009

c. navrženou úpravu stanov (změna sídla, možnost zakládání sekcí)

d. oblasti Zaměření činnosti APZŠ na období po 10. sněmu

e. členský příspěvek ve výši 100,- Kč za jednotlivce za rok,  50% z této částky zůstává základnímu klubu na činnost

f. v případě kolektivního členství příspěvek ve výši 50,- Kč za každého člena za rok

 

2. Sněm zvolil Republikovou radu APZŠ. Pověřuje ji kooptovat za členy Republikové rady zástupce těch krajů, které v ní nemají v současné chvíli zastoupení.

3. Sněm ukládá Republikové radě konkretizovat Zaměření činnosti APZŠ po 10. sněmu ve schválených oblastech na základě diskuse na sněmu.

4. Sněm oceňuje úspěšnou realizaci projektu Motivování a další vzdělávání učitelů k prosazování změn, které přinese RVP ZV (Motivací k metodice), realizovaného v letech 2006 - 2008 a podporuje realizaci současného projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických souvislostech.

5. Sněm kladně hodnotí dosavadní činnost APZŠ při realizaci kurikulární reformy a dalšího vzdělávání učitelů a jejích lektorů. S politováním konstatuje, že  MŠMT málo využívá  profesní organizaci, která zná a prosazuje kvalifikované názory učitelů z praxe.

6. Sněm ukládá Republikové radě iniciovat diskuse učitelů organizované základními kluby k aktuální problematice školství, k návrhům zaslaným MŠMT k připomínkování a prosazovat názory pedagogů.

7. Sněm doporučuje APZŠ podporovat dílčí úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

8. Sněm podporuje stanovisko Republikové rady APZŠ "Nesouhlas s navrhovaným postupem prací na testování žáků 5. a 9. ročníku" přijatým 15. 10. 2010.

9. Sněm doporučuje APZŠ, aby předložila MŠMT návrh modelového školního řádu a jednala s MŠMT o jeho právním ošetření.

10. Sněm pověřuje Republikovou radu APZŠ jednáním s MŠMT o problematice malotřídních škol ve smyslu stabilizace právního prostředí pro fungování malotřídních škol.

11. Sněm pověřuje APZŠ i nadále sledovat vývoj problematiky chování žáků a apelovat na MŠMT, aby věnovalo vážnou pozornost této problematice a vzalo v potaz závěry konference pořádané APZŠ 30. března 2008.

12. Sněm dodatečně schválil ukončení členství APZŠ ve Stálé konferenci asociací ve vzdělávání.

 

Projednáno a schváleno účastníky 10. Sněmu APZŠ ČR v Praze dne 23. listopadu 2010.

 

IX. sněm – 26. ledna 2007

    1. Schvaluje

    a. zprávu předsedy o činnosti APZŠ

    b. zprávu o hospodaření APZŠ za roky 2004 - 2006

    c. úpravu stanov

    d. zaměření činnosti APZŠ do roku 2010

    e. členský příspěvek 100 Kč za rok. 50% této částky zůstává Základnímu klubu na činnost.

     

    2. Zvolil republikovou radu. Pověřuje ji kooptovat za člena rady zástupce těch krajů, které v něm nemají zastoupení.

    3. Podporuje stanovisko Republikové rady APZŠ, které přijala na svém pravidelném zasedání 13. ledna 2007 o návrhu novely školského zákona týkající se zavedení možnosti odvolání ředitele ze strany zřizovatele při jakémkoli porušení povinností vyplývajících z jeho funkce.

    4. Účastníci sněmu požadují, aby se platy učitelů srovnaly s průměrnými platy v kategorii vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.

    5. Účastníci sněmu vyzývají pedagogy na základních školách, aby se sdružovali do základních klubů APZŠ. Jen tak bude možné výrazněji prosazovat názory a zájmy učitelské veřejnosti v jednáních s orgány státní správy a samosprávy, zajistit včasnou informovanost a zpětnou vazbu k otázkám týkajících se školství.

    6. Sněm ukládá republikové radě iniciovat diskuse učitelů organizované základními kluby k aktuální problematice školství, k návrhům zaslaným MŠMT k připomínkování a prosazovat názory pedagogů.

    7. APZŠ bude v budoucnu podporovat dílčí úpravy rámcového  vzdělávacího programu (kupř. pojmout do RVP mezipředmětové téma“ Náš svět, jaký je a jaký by měl být, aby byl hoden člověk názvu „Homo sapiens“, začlenit projekty do žákovského portfolia apod.) 

    8. Účastníci sněmu požadují, aby orgány, které rozhodují o záležitostech školství na všech úrovních (obce, kraje, ministerstvo) postupovaly ve své práci koncepčně a spolupracovaly s odbornou pedagogickou veřejností.

    9. Požadujeme návrat k odvětvovému řízení školství.

    10. Účastníci sněmu vítají uzavřenou dohodu o spolupráci mezi MŠMT a APZŠ ze dne 29. května 2003 a žádají MŠMT, aby ve své práci více bralo na vědomí a zvažovalo názory a návrhy učitelů z praxe prezentované APZŠ.

    11. Sněm oceňuje dosavadní činnost APZŠ v realizaci kurikulární reformy a dalšího vzdělávání učitelů a jejích lektorů. Ukládá republikové radě, aby v této činnosti pokračovala. Obrací se na učitele základních škol, aby posílili lektorský sbor APZŠ.

    12. Žádáme sdělovací prostředky, aby vyvážně zveřejňovaly kritické a pozitivní zprávy z práce základních škol a jejich učitelů.

    13. Žádáme sdělovací prostředky, především rozhlasové a televizní stanice, aby přehodnotily svůj vliv na chování a jednání dětí a mládeže.
     
     

                                                                                                  Účastníci 9.sněmu APZŠ

    V Praze dne 26.ledna 2007

     

     

     

     

     

    VIII. sněm – 14. května 2004

    Hlavní téma: Co nás čeká po schválení RVP ZV. Evaluační nástroje a monitorování výsledků vzdělávání

    Z usnesení sněmu:

    Odmítáme zpochybňování podstaty kurikulární reformy.

    Požadujeme co nejdříve dopracovat a schválit RVP ZV, nutnost intenzivní osvěty a informační kampaně.

    Evaluace vzdělávacího systému musí mít jasnou vazbu na RVP. Za klíčový problém považujeme rovnováhu mezi externí a interní evaluací škol, aby nedošlo k deformaci vzdělávacího systému.

    V práci České školní inspekce by měla převažovat kontrola kvality vzdělávání prováděná způsobem, který by podněcoval ke zvýšení kvality vzdělávání. ČŠI by měla stát v popředí snah zavádění nového pojetí vzdělávání a efektivních vyučovacích metod.

    Optimalizace sítě škol nesmí vést k rušení škol, aniž by byla zvažována dostupnost. Stanovit limity pro málotřídní školy.

    Žádáme ředitele škol, aby nepoužívali nefér způsobů při získávání žáků.

    Žádáme vládu, aby se přihlásila k Chartě učitelů

    Žádáme ministryni školství, aby přesvědčila vládu o nutnosti vydání samostatného platového řádu pro učitele. Plat učitelů by měl být srovnatelný s platem, státních zaměstnanců, včetně 25% příplatku.

    Jsme zklamáni tím, jak navrhované zákony neřeší postavení učitelů uvnitř školy i směrem k veřejnosti. Pedagogická rada by měla být v zákoně definována se stejnou důkladností jako tomu je v případě rady školy.

    Předsedou byl zvolen Josef Vondráček, místopředsedy Vlasta Potužáková, Jindřich Kitzberger
     

    VII. sněm – 11. listopadu 2000

    Z  usnesení sněmu:

    Vyzýváme k diskusi k Bílé knize a kurikulární reformě (Rámcové vzdělávací programy).

    Odmítáme politikaření kolem školského zákona, vždy jsme byli pro odvětvové řízení školství, nesouhlasíme s tím, aby právo jmenovat ředitele škol přešlo na obce.

    Žádáme, aby učitelé byli minimálně zařazeni do kategorie veřejných činitelů (lépe státních zaměstnanců).

    Zákon by měl stanovit povinnost pro rodiče spolupracovat se školou při nápravě výchovných a vzdělávacích problémů dítěte.

    Jsme proti předčasné selekci žáků.

    Považujeme za nutné, aby s kroky k omezování víceletých gymnázií byly postupně vytvářeny podmínky pro výraznější diferenciaci na základních školách (posílení hodinové dotace).

    Vedoucí pracovníci televizí by měli přihlížet k reálné situaci v mnoha rodinách a nepodceňovat negativní vliv jimi vysílaných programů na děti a mládež.

    Iniciovat vytvoření koordinačního orgánu asociací v základním školství.               

    Předsedou byl zvolen Josef Vondráček, místopředsedou Jindřich Kitzberger
     

    VI. sněm  - 3. dubna 1998

    Hlavní téma: Současnost a budoucnost základního školství

    Z usnesení sněmu:

    Vyzvat pedagogy ZŠ ke zvýšení aktivity v otázkách dotýkajících se školství. (!!!)

    Zvýraznit prezentaci práce APZŠ (zvážit vydávání bulletinu).

    Navrhnout ministrovi školství, aby byly ustaveny rady jednotlivých schválených vzdělávacích programů pro ZŠ.

    Upravit stanovy (činnost) - vzdělávání členů a učitelů ZŠ.

    Byl projednán návrh statutu samostatné Pedagogické komory pedagogů základních škol.

    Předsedou byl zvolen Josef Vondráček, místopředsedou Jindřich Kitzberger
     
     

    Plenární schůze APZŠ - 9. listopadu 1996

    Z usnesení:

    Byly ukončeny práce na projektu úplné základní školy – Národní škola - probíhá schvalovací řízení.

    Postrádáme koncepci v práci MŠMT, špatná vzájemná komunikace, informovanost a zpětná vazba.

    Odmítáme politizaci školské problematiky.

    Žádáme, aby MŠMT schválilo projekt Národní škola jako třetí vzdělávací program základního školství.

    Vyzýváme pedagogy k aktivnímu přístupu k dokončování transformace školství. (!!)

    Program Učitel považujeme za potřebný dokument, požadujeme dokončit práce, aby mohl být co nejdříve předložen k dalšímu připomínkovému řízení.

    Vzhledem ke stálým diskusím o hodnocení žáků uskutečnit seminář na toto téma.
     

    V. sněm – 25. března 1995

    Z usnesení sněmu:

    Byla dokončena 1. část projektu Národní škola (1. - 5. ročník), zahájena práce na části pro 6. - 9. ročník.

    Byl vysloven nesouhlas s návrhem statutu Komory pedagogů – kontrolní orgán, povinné členství, kdo stanoví etiku učitelského povolání?... Navrženo zpracovat návrh na ustavení samostatné komory pedagogů základního školství.

    Předsedou byl zvolen Josef Vondráček, místopředsedou Jindřich Kitzberger

     

     

    IV. sněm – 24. dubna 1993

    Z usnesení sněmu:

    Zahájit práce na alternativních osnovách pro pětiletý první stupeň.

    V poradních sborech MŠMT pracují členové APZŠ - projevuje se pasivita učitelů.(!)

    Souhlas ministra školství s jednáním se zástupci APZŠ (koncepce Obecné a Občanské školy, rozpor v ekonomických opatřeních MŠMT, spolupráce MŠMT s APZŠ).

    Možnost transformace APZŠ do Pedagogické komory – pokračovat v činnosti APZŠ – připravit návrh zákona o pedagogické komoře pro jednání v parlamentu ČR.

    Souhlas se závěry sekce 1. stupně k současnému dění ve školství:

    APZŠ předloží alternativní návrh osnov. Nesouhlasíme s nepromyšleným zaváděním tržních mechanismů do školství. Protestujeme proti snahám zvýšit hranici počtu žáků ve třídě. Jsme pro liberalizaci vzdělání, měli bychom však přitom zvažovat i naše národní tradice. Nutnost závazných osnov, které vymezí požadavky,ale zajistí prostupnost – nedopustit anarchii. Poradní sbory MŠMT by neměly být chápány jako formální záležitost. Výzva k učitelům, aby přispěli k rychlejším změnám ve školství.

    Předsedou byl zvolen Josef Vondráček, místopředsedou Jindřich Kitzbreger
     

    III. sněm – 21. března 1992

    Z usnesení sněmu:

    Uskutečnit seminář k problematice 1. stupně dne 11. června 1992.

    Ustavit skupinu pro problematiku 1. stupně – vedoucí Josef Vondráček (Rumburk).

    Uskutečnit seminář na téma Hodnocení žáka, učitele, školy 5. listopadu 1992.

    Pokračovat v jednáních o možnosti vytvoření Pedagogické unie.

    Předsedou byl zvolen Vojtěch Trnka, místopředsedou Jindřich Kitzberger
     

    II. sněm – 15. června 1991

    Z usnesení sněmu:

    Přijímá výzvu ke všem pedagogickým pracovníkům k dobrovolné sbírce na zakoupení gama-nože.

    Stanovisko k situaci ve školství:

    1. Pozitivem ve školství je možnost výchovy k demokracii, vstup svobody a demokracie do škol, svoboda ve vyjadřování názorů, rozšíření obsahu vzdělání o dřívější tabu. Proces odstranění scestné a totalitní ideologie není zdaleka ukončen a poskytované možnosti nejsou zdaleka využity.

    2. Kladem je zahájení budování odvětvového řízení školství a zakládání školských úřadů.

    3. Podporujeme postupný přechod škol k právní subjektivitě.

    4. Nedomníváme se, že tíživou ekonomickou situaci ve školství a nízké mzdy lze řešit demonstracemi, či stávkami.

    5. Je třeba vypracovat a uvést do praxe systém účinné a konstruktivní spolupráce a komunikace MŠMT s pedagogy.

    6. Za základní nedostatek práce MŠMT považujeme velké zpoždění ve zpracovávání a vydání závazných materiálů pro příští školní rok.

    7. Pro další období považujeme za potřebné, aby MŠMT přešlo ke koncepční práci a í návrh reformy školství a jasný algoritmus jednotlivých kroků.

    8. Požadujeme, aby ředitelé, kteří byli ve funkcích před listopadem 1989, prošli konkurzním řízením.

    9. Vyzýváme p. ministra Vopěnku, aby realizoval náš návrh z 23. 2. 1991 k uskutečnění  široké diskuse u kulatého stolu s představiteli pedagogické veřejnosti.

     
    Předsedou republikové rady APZŠ byl zvolen Vojtěch Trnka

     

    l. sněm  APZŠ se konal 20. října 1990 - ustavující

    Asociace byla zaregistrována  MV ČR 13.9.1990 pod r.č. VSP/1-24/90-R

    Z usnesení I. sněmu:

    Žádáme:

    Změnu obsahové náplně základní školy a její organizace.

    Nutné změny ve státní správě školství – MŠMT a okresní školské úřady – odborné vedení.

    Uplatnit zásadu: škola je hlavním a rozhodujícím článkem.        

    Péči o údržbu a výstavbu školních budov a zařízení dát do kompetence obcí.

    Státní dotace přesně vymezit, aby nemohly být využity pro jiné účely.

    Dát řediteli právo, aby rozhodoval o přidělených prostředcích na pomůcky a vnitřní vybavení školy.

    Aby učitelé byli zaměstnanci ministerstva školství.

    Vrácení autority učiteli, každý učitel má důvěru společnosti, pokud se sám nepřičiní o její ztrátu.

    Školy vzdělávající učitele musí vychovávat ne jen odborníky, ale především kantory

    (navrhujeme vytvořit střední pedagogické školy pro všechny zájemce o pedagogickou činnost - po jejich absolvování přechod na pedagogické fakulty, případně nástavby pro učitelky mateřských škol a vychovatelky).

    Zrušit předpisy a opatření, která učitele omezují v iniciativě.

    Svobodnou volbu metod a forem práce, učebnic, možnost tvorby vlastních učebních textů.

    Krédo učitele: Dodržovat pedagogické zásady, uplatňovat výsledky vědy, zásady mravnosti a humánnosti, svědomitost a odpovědnost v práci; naučit žáky ve škole.

    Pokud se týká vedoucích pracovníků ve školství:

    Výkon funkce časově omezit.

    Pro řídící funkce vybírat starší, občansky vyzrálé a zkušené učitele s praxí na školách, které mají řídit.

    Kontrolní činnost musí mít především charakter pomoci.

     

    K odměňování učitelů:

    Platy musí odpovídat společenskému významu učitelského povolání.

    Zvýraznit rozdíl mezi 1. a posledním platovým stupněm.

    Odstranit závislost v platových otázkách na libovůli a subjektivním přístupu ředitele a dalších orgánů.

    Sjednotit vyučovací úvazky na obou stupních ZŠ, případně i výběrových školách.

    Pedagogický výzkum – šíření nových poznatků.

    Zrušit pedagogické ústavy, ponechat jen Výzkumný ústav pedagogický.

    Povinnost zajišťovat šíření nových poznatků pedagogiky a psychologie přenést na pedagogické fakulty, Výzkumný ústav pedagogický (semináře, publikování).

    Vybudovat síť psychologů, kteří by pracovali na přidělených školách po celý rok, případně i několik hodin učili. Zrušit funkce výchovných poradců.

    Předsedou APZŠ byl zvolen Ivan Bárta. V radě byly zástupci všech krajů. Byly schváleny stanovy APZŠ.